10 x jak na palmy?

Chamaerops humilis Přejít na sekci:

Poněvadž se palmy majestátně tyčí k nebi, nazval je největší botanik všech dob C.Linné Principes – „kněžny rostlinné říše“.

Palmy v našich zahradách? To přece nejde…., myslí si většina lidí. Ale ano, jde to. Opak je pravdou. Palmy se svojí jasnou siluetou vyjímají především v blízkosti domu. Nefalšovanou atmosféru dovolené Vám zajistí u zahradního rybníčku nebo bazénu – možná i v kombinaci s písečnou pláží……..? Dvorky jsou pro palmy a středozemní krásu jako stvořené.

Ovšem ne všechny palmy vyžadují teplý vlhký vzduch, jsou i takové, které snesou mráz a s trochou lidské pomoci i klimatické podmínky České republiky. V botanické zahradě UK v Praze pěstují dvě již od počátku 20. století (80-100 let).

na začátek

1. JAKÉ rostliny mohou přezimovat venku?

Hned na úvod této pasáže musíme zmínit fakt, že píšeme na základě vlastních zkušeností a tudíž o těch palmách, které jsme vyzkoušeli.

  • Chamaerops excelsa - Trachycarpus fortunei (trachykarpus Fortunův, drsnoplod Fortunův, palma konopná) mrazuodolnost krátkodobě -18°C až – 20°C
  • Trachycarpus wagnerianus (trachykarpus Wágnerův, palma Wágnerova) mrazuodolnost krátkodobě -15°C
  • Chamaerops humilis (žumara nízká) mrazuodolnost: krátkodobě -12 °C
  • Butia capitata (butie hlavatá) mrazuodolnost: krátkodobě -5 °C
  • Yucca rostrata (juka) mrazuodolnost: až -20 °C
  • Yucca Thompsoniana mrazuodolnost až -23°C
  • Yucca gloriosa krátkodobě -12°C
  • Fotografie palem, které mohou přezimovat venku
na začátek

2. JAKÉ mají listy?

Zpeřené - u zpeřených listů vyrůstají jednotlivé lístky vpravo a vlevo na hlavním vřetenu. Jsou většinou dlouhé a úzké (kopinaté) nebo čárkovité. Velikost listů může značně kolísat.

Vějířovité - palmy s vějířovitými listy mají čepele téměř okrouhlé. Jsou zastřihávané do různé hloubky v úzké úkrojky.

na začátek

3. JAKÝ mají kmen?

Až na malé výjimky mají všechny palmy jeden nevětvený kmen ,na jehož vrcholu vyrůstají zpeřené nebo vějířovité listy. Některé mají kmen silně zkrácený, jiné ho tvoří až v průběhu let. Palmy roku Chamaerops (Trachycarpus fortunei, Trachycarpus wagnerianus, Chamaerops humilis ….) se vyznačují silným kmenem pokrytým tlustou vrstvou vláken podobným instalatérskému konopí. Kmen oblíbené Washingtone (Washingtonia filifera, Washingtnonia robusta) tvarově připomíná kuželku, zbytky řapíků se seskupují do tvaru písmena X a v zachovalé podobě vypadá úchvatně. Naopak například draceny mají kmínek tenký, kmen butie hlavaté zase vypadá jako ananas a tak bychom mohli pokračovat. I tyto palmy však často vidíme v podobách dvou, tří i vícekmenných. Jsou-li rostliny přibližně stejně veliké, má to na svědomí lidský faktor. Pěstitelé občas vysazují více mladých rostlinek k sobě. Ovšem také velmi často se stává, že palma vykvete, semena dozrají, spadnou do květináče a vyklíčí.

Palmy rodu Chamaerops humilis jsou od přírody keřovité. U valné většiny stromových juk (Yucca rostrata, Yucca Thompsoniana atd.) a kordýlií (Cordyline australis) zase dochází po odkvětu k rozvětvení.

Ačkoli je možno palmy vnímat jako stromy, nelze jejich způsob růstu srovnávat s našimi dřevinami. Ihned po vyklíčení nerostou pouze do výšky, ale mohutnou tvorbou pletiv především do šířky. Růst do šířky je po určité době omezen a nastupuje prodlužovací růst do výšky.

U palem je zcela normální, že při růstu spodní, staré listy žloutnou a usychají !!! Po jejich odstranění zůstávají pahýly zelených řapíků, které časem seschnou a přimknou se ke kmeni.

na začátek

4. JAKÉ mají květy?

Květenství palem mají nejprve podobu uzavřených palic vyrůstajících v chocholu listů nebo vespod pod listy po stranách kmenu. Jakmile se palice otevře, začnou jednotlivé květy –většinou krémově bílé-intenzivně vonět.

Kdy a zda-li vůbec bude palma kvést, je odvislé od více faktorů. Závisí to na druhu, na celoročním množství světla, které ovlivňuje vývin květů, dále na výživě a na umístění. Některé palmy po 2-3 letech poprvé kvetou, jiné až po 30.roku svého života. Jedno je jisté: všechny palmy někdy vykvetou, o to se příroda postará.

na začátek

5. JAK velká palma může být?

Palmy jsou rostliny, které „ rostou do nebe “. Volně vysazené dosahují výšky až 15m, žijící v nádobě povyrostou cca o 2m, protože omezené množství zeminy je pochopitelně omezuje. Záleží také na druhu a individuální rychlosti růstu. Optimální umístění a správné hnojení růst urychlují.

Přírůstky kmene v našich podmínkách se běžně pohybují mezi 10-15 cm ročně. Toto číslo je však opravdu jen průměr. Nelze srovnávat tempo růstu např. cykasu (Cycas revoluta) s kordýlií (Cordyline austalis), která Vám roste doslova před očima. A protože je u palem je normální, že staré listy žloutnou a odumírají, stříhají se (nestříhejte je těsně u kmene, nechte cca 10-15 cm dlouhý pahýl řapíku ). Tím, jak ze středu vyrůstají nové a nové listy a odspodu se staré odstraňují, přesně vidíte, jak Vám postupně přibývá výška kmene.

Pokud uvažujete o rostlině do prostoru, který je výškově omezen – např. do zimní zahrady, nezapomeňte se zeptat prodejce na průměrný roční přírůstek toho konkrétního druhu. Není nic smutnějšího, než likvidace krásné rostliny, o kterou jste se několik let starali a ona se k Vám již prostě nevejde.

na začátek

6. JAK poznáte zdravé palmy?

  • podle pěkného vzrůstu harmonického tvaru
  • podle zelených listů bez skvrn (světle-, sytě- nebo modrozelených)
  • podle bohatého olistění (musí mít zřetelně viditelné znaky nových, rašících listů)
  • podle adekvátní velikosti kontejneru (neměly by být vidět známky čerstvého přesazení-pak si nemůžete být jisti, jak velký a v jakém stavu celý kořenový bal vlastně je).
na začátek

7. JAK a kdy kupovat?

Samozřejmě značka ideál na nákup palmy je jaro. Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o kontejnerované rostliny, o jejich pořízení je možné uvažovat až do podzimu. I když si je budete chtít vysadit, potrvá min. 2 roky než prokoření do okolní, rostlé země. Každé roční období má své plusy a mínusy. Ovšem nikdo Vás nehoní, jakmile se rozhodnete, každý prodejce Vám určitě rád poradí. Mrazuodolné palmy není problém kupovat ani v zimních měsících, např. jako dárek pod stromeček. Samozřejmě není vhodné, abyste ji nastěhovali rovnou pod vánoční stromeček do obýváku, který je temperovaný a pak s palmičkou zase šup do mrazu. Taková „šoková terapie“ by se jí nelíbila. V tomto případě najděte na předání dárku podstatně méně temperované místo.

na začátek

8. JAKÉ nebezpečí zranění hrozí – upozornění

Některými palmami je možno se poranit. Chamerops humilis (žumara nízká) má ostnaté řapíky a některé druhy juk (např. Yucca rostrata, Yucca Thompsoniana, Yucca aloifolia) mají velmi ostré, trnovité zakončení listů , která mohou způsobit poranění.

Doma byste je raději měli umístit dále od cest nebo dětského hřiště.

na začátek

9. JAK pečovat o palmy?

Péče o palmy se pro Vás stane hračkou, když se seznámíte s těmito nejdůležitějšími životními potřebami:

Přesazování

Palmy přesazujeme tehdy, je-li to nezbytně nutné. Nejvhodnějším ročním obdobím je jaro. U některých palem jsou ‚Achillovou patou‘ velmi citlivé kořeny, jiným to zase nijak zvlášť nevadí za předpokladu, že do kořenové části NEZASAHUJETE. Prostě jen opatrně vyndáte rostlinu z květináče a vložíte do většího. Když jsme u té velikosti. Nemyslete si, že si ušetříte práci tím, že ji pořídíte rovnou velký květináč, abyste měli na hodně dlouho vystaráno! Ó nikoli - palmičky jsou chytré holky a jakmile mají možnost kořenit, tak koření.

Pokud se rozhodnete nezasazovat palmu do volné půdy a necháte si ji v květináči, upozorňujeme, že převozní nádoby, ve kterých se běžně tyto rostliny dováží nejsou příliš ozdobné. Navíc každá palma má jinak velký kořenový systém, každý prodejce je nakupuje z jiných zdrojů a tudíž zase s jinak velkou nádobou. Než se vydáte koupit dekorativní obal, doporučujeme se nejdřív o velikosti a druhu poradit s prodávajícím.

Palmy pěstované v nádobách přesazovat pokud:

  • kořenový bal roztrhává květináč
  • kořeny vystupují z povrchu či vylézají z odtokových otvorů
  • zemina je zcela prokořeněná a na dně se kořeny spirálovitě stáčejí
  • substrát je vysokými dávkami hnojiv a tvrdou vodou překyselený
  • kořenový systém palmy je poškozen
na začátek

Palmy volně vysazené

    Při volné výsadbě hraje roli více faktorů. Zejména typ půdy (propustná-nepropustná, rostlá či navežená), dále pak sklon a orientace zahrady. Čeho musíme v každém případě docílit je, aby hlavně při jarních oblevách nestály kořeny ve vodě.

  • Pokud si při koupi palmy nejste 100% jisti jejím definitivním umístěním, zasaďte ji raději i s dodaným kontejnerem. V tomto se jí bude dařit další 2-3 roky. Pak si ji teprve nechte zasadit (nebo si ji sami zasaďte) na dané místo. Představa, že teď si ji vysadím sem a za pár let ji přesadím jinam sice je teoreticky splnitelná, ale samotné zrealizování nebude nikterak snadné a v každém případě poměrně riskantní.
  • Mimochodem zasazení palem i s květináčem je poměrně šikovná „finta fň“ pro ty z Vás, kteří se nechtějí zabývat zazimováním. Jednoduše na podzim květináč vytáhnete ze země a palmu umístíte do garáže, sklepa atd., což je při průběhu posledních dvou českých zim nejsnazší a nejjistější způsob zimní ochrany.

Světlo

Světlo je ‚chlebem‘ pro všechny rostliny. Je na něm závislá fotosyntéza, při níž tvoří z oxidu uhličitého a vody jednoduché cukry, z nichž si budují vlastní tělo a uvolňují kyslík.

Zejména u rostlin, jež jsou pěstovány v nádobách a zazimovávány v temnějších prostorech, je nutné na jaře zabezpečit pozvolnou aklimatizaci.

Mezi palmy, které mohou přečkat zimu v temnějších prostorech (sklep, garáž apod.) patří palmy rodu Chamaerops (Trachycarpus fortunei, Trachycarpus wagnerianus, Chamaerops humilis). Naopak např. Butia capitata, Washingtonia robusta či filifera, Cordyline australis…. potřebují více světla (prosklené chodby, vstupní haly atd.)

na začátek

Zalévání

Neexistuje žádné pravidlo na zálivku. Ovšem je lepší zalévat častěji méně, nežli jednou hodně. Při určení správného množství vody časem získáte rutinu a cit. Vhodná dávka vody je závislá od velikosti rostliny. Při malé zálivce nepronikne voda zeminou, takže kořeny vespod zůstávají na suchu. Přehnaná zálivka vede k zahnívání kořenů a odumírání rostliny. Při rozhodování, zda-li zalít nebo ne, se nenechte zmást letními dešti. Prudký, ale krátký liják přinese často jen málo vláhy. Nápomocen Vám může být srážkoměr, který koupíte dnes v jakémkoli specializovaném obchodě.

Zavlažování v zimě není šílenství, ale u stálezelených rostlin naprostá nutnost. Jejich listy při slunečním svitu vypařují vodu - bez ohledu na to, jaká je venku teplota. Pokud je navíc půda zmrzlá a voda v ní ztuhla na led, nemohou kořeny přijmout žádnou vláhu. Proto je v době sucha (myšleno období bez sněhu) nutná závlaha během nemrazivých dnů.

Ze začátku Vám mohou pomoci tyto indikátory:

  • u palem pěstovaných v nádobách:
    • zemina je světlejší než obvykle
    • zemina je na dotyk suchá
    • rostlina svěšuje listy
    • hnědnou špičky listů
    • kořenový bal se odtrhává od okraje květináče
  • U palem volně vysazených je situace trošku jiná, rozhodují i faktory okolního prostředí. Vzrostlejší stromy se zasazují zpravidla víc než 1 metr hluboko, kde může být zásobování vodou a spotřeba vody i okolními rostlinami různé. Máte-li doma dobře propustnou půdu, zalévejte v létě vydatně, nebojte se, přebytečná voda má kam odejít. Je-li okolní zemina spíše jílovitá, je dobré sledovat změnu barvy hlíny. Pokud je pod korunou stromu zemina tmavší než v okolí, vody je zatím dostatek. Jakmile má stejnou barvu, zalévejte vícekrát menší množství, protože jílovitá hlína špatně absorbuje hned do hloubky. Ale až nasaje, trvá delší dobu než ji vydá. I zde Vám mohou napovědět tyto příznaky:
    • zemina je světlejší než obvykle
    • zemina je na dotyk suchá
    • rostlina svěšuje listy
    • hnědnou špičky listů

Palmy zaléváme ke kořenům, ovšem při vysokých letních teplotách jim můžete klidně dopřát sprchu, srdíčko bez problémů vyschne. Naopak pomůžete zbavit listy prachu, který zabraňuje dýchání.

na začátek

Zalévat ráno nebo večer?

Máme za to, že palmám je to jedno. Jen se vyvarujte zálivky v pravé poledne! Listy rostliny totiž může silné polední slunce poškodit a navíc dochází k zbytečně velkému odparu .

Hnojení

Všechny rostliny je potřeba hnojit, pokud chcete, aby prospívaly a ne jen přežívaly. Doba hnojení začíná v březnu/dubnu a končit by měla v srpnu.

V dnešní době je na trhu opravdu velmi velké množství různých hnojiv, což se někomu může zdát jako neproniknutelná džungle a jiný zase přesně ví, po čem sáhnout. Pokud patříte do první skupiny, nezoufejte. Už i samotní prodejci na jaře nabízí hnojiva určená rostlinám na jaře, na podzim zase podzimní. Výrobci pak pro snadnější orientaci již označují hnojiva přívlastky jako „jarní“, „start“ apod. Podzimní hnojiva jsou pak zpravidla označovány: název výrobku plus přívlastek „podzimní“.

Rostliny, které jsou pravidelně hnojeny jsou silné, mají zdravou barvu, celkově vypadají pěkně, rychleji rostou. Navíc těm rostlinám, které zůstávají přes zimu venku také výrazně pomůžete lépe přečkat zimní měsíce.

Hnojit byste měli obzvláště pak ty, které jsou pěstované v nádobách, protože v omezeném půdním prostoru jsou živiny rychle spotřebovány. Rostliny ve volné půdě jsou více přirozeně zásobovány živinami ze vzduchu (sloučeninami dusíku) a ze zbytků tlejících částí rostlin. I přesto je lepší rozhodit kolem rostliny na jaře 3-5 cm silnou vrstvu kompostu. Kompost nejen dodává živiny, ale podporuje také život v půdě, neboť v něm žijí milióny mikroorganismů. Nemáte-li k dispozici kvalitní kompost, používejte:

na začátek

Plná hnojiva (minerální, umělá)

Těmito hnojivy můžete dodat přesně dávkované množství výživných látek a tak rychle a cíleně odstranit nedostatek živin. Avšak nepřehánějte to s nimi. Nadměrné množství může rostlinám škodit (nespotřebované hnojivo se v půdě hromadí a je agresivní vůči kořenům). Hnojte, když je půda mokrá a ne v obdobích déletrvajícího sucha. Dodržujte předepsané množství v přiložených letácích! Vybírejte taková, která neobsahují jen hlavní živiny jako dusík (N), fosfor (P), draslík (K), ale také důležité stopové prvky jako železo, molybden, bór, měď, zinek atd.

Organická hnojiva

Jsou přírodní hnojiva na bázi hnoje, rohové mučky (rohovina nebo guano), rostlinné hnojůvky (jícha z kopřiv) a jiných přírodních produktů. U těchto je nutné pamatovat na to, že tyto látky se musí nejdříve rozložit a přeměnit. Organická hnojiva by se měla aplikovat už v březnu, protože trvá 2-3 týdny, než začnou působit.

Základní pravidla hnojení

  • lépe častěji a v nižších koncentracích
  • nikdy nepřidávat hnojivo na vyschlý kořenový bal
  • nikdy nehnojit při sálajícím slunci (nebezpečí popálení)
  • nepostříkat listy
  • nelít hnojivo do palmového srdíčka
  • čerstvě přesazené rostliny hnojit nejdříve po dvou měsících
  • hnojové tyčinky zapichovat na okraj, aby se neporušily kořeny

Všeho moc škodí

Bylo by pochopitelné, že chcete svým exotickým kráskám dopřát, ale dodržujte množství dle příbalových letáků. Nepřehnojujte! Nadbytek živin sice vede k rychlému růstu, ale listy pak rostou měkké a méně odolné proti zimnímu nečasu.

na začátek

Půda

O tom, co se s rostlinami děje nad zemí, máte dokonalý přehled. Pod zemí se ale odehrávají fyzikální a chemické procesy, které jsou pro život rostliny také důležité.

Všechny palmy nejlépe rostou ve směsi rašeliny, písku, hlinité zeminy a jílu (tzv. jednotná zemina). Ta se skládá z 1/3 z rašeliny, 1/3 jílu a 1/3 písku. Na provzdušnění přidáváme např. drcený polystyren, kamínky, kačírek apod.

Těžké půdy jsou půdy jílovité. Jíl zvyšuje pevnost rostlin a je obzvláště důležitý u vzrostlejších jedinců. Ovšem jen jílovitá půda se brzy slehne, obsahuje jen málo kyslíku a dlouho zadržuje velké množství vody, což často vede k uhnívání kořenů. V zimě rovněž rostlinám neprospívá, protože chlad snášejí mokré kořeny hůř.

Lehké půdy jsou písčité s příměsí humusu. Na ten je bohatá rašelina, která neutralizuje obsah vápníku. Písek, kamínky kačírek apod. podporují provzdušňování, proteplení substrátu a zabraňují udržení nadměrné množství vody. V zimě zde nehrozí nebezpečí nahromadění vlhkosti, protože přebytečná voda je odváděna do nižších vrstev. V létě však naopak musíte častěji zalévat.

na začátek

10.JAK zazimovat palmy

Jak zazimovat palmy je velmi diskutované téma s odlišnými názory na věc. Jedni tvrdí, že v žádném případě nemohou palmy naši zimu přežít, u jiných se dozvíte, že naopak vše v pohodě zvládnou.

Absolutní pravdu nemají ani ti, co tvrdí rezolutně „NE“, ale ani ti, co udávají vysokou mrazuvzdornost.

Nedá se exaktně tvrdit, že palma z jednoho státu zimu přečká a ta samá z jiné země ne. Dlouhodobě se k nám dováží palmy z Holandska, v posledních letech přibývá importu ze Španělska, nejednou najdeme v mailu nabídku z Číny. Budeme-li hovořit o nás, my stále dovážíme palmy z Itálie. Momentálně je na trhu pěkný palmový guláš a už začíná být i pro zkušeného poměrně těžké určit, odkud rostlina pochází. Pokud byste však měli možnost si jednotlivé rostliny naskládat vedle sebe, rozdíly poznáte. Země původu nehraje jen roli po stránce celkového vzhledu rostliny, existují však i určité dispozice ovlivňující jejich citlivost a odolnost.

Všichni si uvědomujeme, že počasí je u nás velice kolísavé. Zima 2005/2006 byla extrémní svou sněhovou nadílkou, kdy praskaly střechy, nestíhali jsme si vyprošťovat auta, prokopávat cesty k domovům, před sněhem nebylo úniku. Naopak zima 2006/2007 v podstatě nebyla. Sezóna 2007/2008 byla také nad očekávání teplá. Přituhovat začalo 2008/2009 a letošní zimu máme ještě všichni v čerstvé paměti.

Když hovoříme o mrazuvzdorných palmách, i ony mají bohužel svoji hranici. Definice mrazuvzdornosti, kde se udává slovo „krátkodobě“ opravdu znamená krátkodobě, tj. jednu, dvě max. tři mrazivé noci za zimu. Rozhodně tím není myšleno, že může mrznout až budou okna praštět a palmy budou v pořádku. Mínusové hodnoty, které jsou u jednotlivých palem uvedeny, jsou hraniční pro přežití. Po takové zimě, jaká byla loni a o letošní nemluvě, pokud nejsou palmy adekvátně chráněné, přijdeme o všechny listy, protože mráz roztrhá listová pletiva. Jestliže díky zimním srážkám nevyhnil střed, tzv. srdíčko, je šance, že obrazí znovu. ALE….!!! Našim cílem však není každoročně uzdravovat takto „nachlazené“ palmy a proto jsme v loňském roce dali dohromady vlastní způsob zazimování, jehož úspěšnost je 100%. Ti, kteří dali na naše varování, neprohloupili. Letos v březnu jsme odzimovali tyto jejich princezničky absolutně nepoškozené.

na začátek

O nás | Realizace | 10x jak... | Nabídka | Košík | Kontakt